Boty na túru se kupují odpoledne, kdy má noha největší objem

Paní Marie si koupila první pohorky v osmapadesáti letech, když se přihlásila na pravidelné vycházky. Doma jí fungovaly obyčejné tenisky, na lesní cestě ale po hodině začaly tlačit a kluzká podrážka ji několikrát nepříjemně zaskočila. Její příběh ukazuje, jak se turistické boty vybírají, aby vydržely celou sezonu bez puchýřů. Rozhodují načasování nákupu, správná podrážka a pozornost při zkoušení.

Proč pozdě odpoledne

Marie přišla do obchodu ráno a koupila boty o číslo menší, než by jí vyhovovalo večer. Během dne se noha mírně zvětší, zvlášť po delší chůzi nebo stání. Boty zkoušejte odpoledne nebo večer, kdy je noha v největším objemu.

Zkoušejte je s ponožkami, ve kterých budete chodit. Tenká bavlněná ponožka dává jiný dojem než silná vlněná. Při zkoušení stůjte a projděte se, ne jen sedět.

Délka, šířka a prostor pro prsty

Prodavač jí změřil obě nohy, protože každá bývá trochu jiná. Marie měla pravou nohu o něco větší, a proto se řídila tou. Ukázalo se, že potřebuje širší střih, než jaký nosila dosud.

Prsty mají mít před špičkou rezervu zhruba na šířku palce. Při chůzi z kopce noha sklouzne dopředu a prsty by narážely do špičky. Pata nesmí vyskakovat, takže zkuste boty sešněrovat a projít se po šikmé rampě, pokud ji obchod má.

Podrážka a opora kotníku

Marie hledala boty s profilem, který se nezanáší bahnem a drží na mokrém listí. Hrubý vzorek s hlubokými drážkami zlepšuje přilnavost, ale na hladkém kameni klouže i on. Pro zpevněné cesty a lesní stezky stačí nižší model, pro kamenité trasy kotníkové boty.

Vyšší kotník podpírá nohu při chůzi po nerovném terénu. Pro seniory s menší stabilitou je to výhoda, ale tuhá obuv bývá těžší. Marie nakonec zvolila střední model, který jí sedl a nebyl příliš těžký.

Co udělala po nákupu

První dny nosila boty doma a pak na krátké procházky v okolí. Zjistila, jestli někde netlačí, a to dřív, než vyrazila na delší výlet. Tlačící místa si označila a poradila se s prodavačem.

Ke každé obuvi patří vhodná stélka. Pokud máte vlastní ortopedickou vložku, vezměte ji s sebou do obchodu a zkoušejte s ní. Marie si nakonec nechala vložku vyrobit podle lékařského doporučení, protože ji bolely chodidla.

Péče o nohu a obuv

Marie si při dlouhé cestě bere do batohu náhradní ponožky a náplast na puchýře. Mokrá ponožka je častá příčina odřenin, takže ji vymění při první přestávce. Boty po návratu vysuší při pokojové teplotě, ne na topení.

Kůži občas ošetří impregnací podle návodu výrobce. Tkaničky kontroluje, protože roztřepené se při chůzi snadno přetrhnou. Obuv, která už je roztřepaná nebo má prošlapanou podrážku, vymění dřív, než ji zradí.

Zdroje

• Klub českých turistů
• Česká společnost pro ortopedii a traumatologii